5. 2. 2017

Jak jsem si napsala dopis

Miluji psychologii. A když jsem zjistila, že ji budeme ve třetím ročníku probírat, měla jsem neuvěřitelnou radost.
Celé první pololetí jsme se poznávali. Každý si určoval svůj charakter, temperament, všichni jsme se navzájem hodnotili a byli jsme především ke všem upřímní. Jsem ráda, že naše třída knihovníků má mezi sebou dobré vztahy a nemusíme před nikým nic zatajovat. A právě díky psychologii jsme se za celé tři roky poznali všichni nejlépe.

Minulou hodinu jsme dostali za úkol, aby si každý napsal dopis sám sobě. Měli jsme na to celých 45 minut. Rozdali jsme si papíry, ve třídě bylo ticho a všichni jsme přemýšleli, čím začít. Možností jsme měli nespočet.
Můj papír byl poměrně rychle plný vět. Možná je to především tím, že někdy píšu velká písmena, někdy zase menší. Záleží na náladě a především na toku mých myšlenek. Čím víc myšlenek mám v hlavě, tím víc škrábu a roztahuji písmena. Když nevím co psát, je to zase naopak - píšu krasopisně a šetřím místo. A právě v tento moment jsem měla toho tolik sobě co říct, že jsem psala a psala a psala. Vyčítala jsem si každý chybný krok v mém životě, chválila jsem se za situace, na které jsem byla pyšná, poučovala jsem se a snažila jsem se samu sebe přinutit, abych se posunula dál.
Ráda bych vám zveřejnila celý svůj dopis, ale zároveň mi to přijde až moc osobní. Pořád si myslím, že jsou mezi námi lidé, kteří toho dokážou využít. Proto i vy, když si budete psát sobě dopis, pečlivě ho schovejte nebo zapalte, roztrhejte.
Na druhou stranu si ale myslím, že se nic nestane, když něco ze svého dopisu napíšu v bodech, kde nebudu nic rozebírat do hloubky.

Milá Šárko,

1) měla bys začít žít a to pořádně.
2) také musíš přestat být tak sarkastická, některým lidem to leze na nervy.
3) jsem na tebe pyšná, že se pořád držíš blogu, je to snad jediná věc, u které jsi vydržela tak dlouho.
4) měla by jsi víc umět projevit lásku a své city, nejsi ze železa, tak si na to tolik nehraj.
5) přijmi svou minulost a nenalhávej si, že se to nestalo. Minulost je součástí tebe, tak ji přijmi. Díky minulosti jsi teď taková, jaká jsi.
6) odpusť pár lidem. Nemůžeš jim to vyčítat věčně.
7) neházej všechny do jednoho pytle. Za celé dva roky bys mohla konečně zjistit, že nejsou všichni stejní.
8) neříkej všemu ne. Otevři se trochu a přijímej nové výzvy. Když budeš vše odmítat, nikam se neposuneš.
9) buď trochu sebevědomá.
10) jsem ráda, že jsi ke všem upřímná. Ale někdy jim upřímnost říkej opatrně, některé to může ranit.
11) jdi si za svým cílem a nevzdávej se.
12) nebuď tolik náladová a hlavně nebuď ze všeho tolik otrávená.
13) každý den si zkus najít něco pozitivního.
14) neboj se tolik cizích lidí a seznamuj se.

Rozhodně doporučuji, aby jste si i vy napsali dopis. Hodně vám to pomůže. Ať už se nějak motivovat, nebo se s něčím vyrovnat. Někteří lidé si tento dopis píší každý rok nebo půl rok. Vše je jen na vás.

A jak si tento dopis napsat? O všem rozhodujete vy.
Nejlépe si najděte klidné místo, kde se cítíte pohodlně a je tam klid. Pusťte si klidně muziku, kterou máte rádi nebo zapalte svíčku, která vám provoní místnost. Vezměte si sešit/papír/notebook a začněte oslovením. Doporučuje se takové oslovení, které máte vy rádi. Nebo jak byste chtěli, aby vás ostatní oslovovali.
A jak pokračovat? To už je jen na vás. Pište to, co máte na srdci. Můžete psát svému minulému já, budoucímu já a nebo přítomnému já. Pochvalte se, vyčtěte si situace, na které nejste pyšní, upozorněte se na chyby, dejte si rady do života, motivujte se. Piště cokoliv jen chcete. 


9 komentářů

  1. Super článek, takový dopis jsem si napsala asi před rokem a hodlám ho znovu otevřít až mi bude 18 :)

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím že tohle je super věc ! A držím palce ať všechno vychází podle představ.

    LenaČerge

    OdpovědětVymazat
  3. To je skvělý nápad napsat dopis sama sobě, asi to taky zkusím, mohlo by to být zajímavý a vlastně i poučný, už teď se na to moc těším :)
    V jednotlivých bodech, který jsi sama sobě napsala ty, jsem se úplně našla, tak snad se ti to podaří všechno zrealizovat :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  4. Přesně tohle jsem vždycky chtěla udělat, ale nakonec jsem papír omylem vyhodila nebo jsem se tak moc rozepsala, až mě to přestalo bavit :D Existuje i stránka, kam si dopis napíšeš, zadáš svůj email a on ti po např 10 letech přesně na den přijde. Ale pak je tam zase to riziko, že nebudeš mít za 10 let stejnou emailovou adresu a navíc - ručně psanej dopis je prostě jedinečnej <3
    http://lettersfromvanes.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak o této stránce jsem zatím teda neslyšela, ale je to celkem dobrý nápad. Na druhou stranu souhlasím, že ručně psaný dopis má své kouzlo. :)
      Find joy in the ordinary

      Vymazat
  5. To máte zajímavou psychologii. My jsme probírali jenom nějakou nudnou historii, teorii a tak. Prostě nuda. Nějaký takový dopis sama sobě jsem párkrát zkoušela, ale nikdy jsem to nějak nedotáhla do konce :( Možná je čas na další pokus

    OdpovědětVymazat
  6. To je vážně skvělý nápad! :) Je pravda, že je to dost osobní, pro někoho celkem emociální věc, ale musí to fungovat skvěle. Na roztřídění myšlenek, na poznání sebe samotné, na ,,vyřčení" věcí, které nám už dlouho leží v hlavě a nikdy jsme neměli odvahu je vyslovit. :)
    Já plánuji napsat pár dopisů známým, tak jsem na to zvědavá. :)
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře, dělají mi neuvěřitelnou radost! :)

© Find joy in the ordinary
Maira Gall