Jak jsem byla baletkou

by - 18:30

Je to už hodně dávno, co jsem stála v baletním sále, převlékala se do dresu, nasazovala piškoty a rozcvičovala jsem se před velkým zrcadlem. Tyhle chvilky pro mě znamenaly všechno, milovala jsem to. Avšak objevily se tu překážky, kvůli kterým jsem musela všechnu dřinu hodit za hlavu a nechat něčeho, co mi naplňovalo život.


Vše to začalo v roce 2003, když mi bylo pět let. Moje teta vyučovala místní baletní kroužek. Jako malá jsem to moc neprožívala. Brala jsem to tak, že chodím na kroužek, kde mám spoustu kamarádů a různě tančíme. 
Jakmile moje teta odešla do jiného města, přišla k nám jiná učitelka, která byla mnohem přísnější. Čím víc jsem byla starší, tím víc jsem to brala vážněji. Začala jsem na sobě pořádně pracovat. Dřela jsem každou hodinu, jak jen to šlo.
Když nás opět po pár letech opustila učitelka, nastoupila nová, kterou jsem si ze všech nejvíc oblíbila. Byla ta učitelka, která mě ve všem podporovala. Dostali jsme se na soutěže, kde jsme vyhráli pár cen. Dočkala jsem se konečně svého prvního sólového vystoupení, které mělo úspěch. Donutila naší paní ředitelku, aby nám pořídila nové šaty. Konečně jsme se naučili na špičkách, ze kterých nás bolely nohy, ale nechtěli jsme je sundat.
Tahle milá paní učitelka nakonec otěhotněla a čekalo nás to, co už nás potkalo několikrát.
Přišla moje poslední nová učitelka. Bohužel šlo vše z kopce. Zrušila se první baletní soutěž v ČR, která se konala u nás ve městě. Přestali jsme jezdit na ostatní soutěže a náš obor byl zastiňován dramatickým kroužkem. Pořád jsem si ale říkala, že to k tancování nepotřebuji. Důležité je, že si na hodině můžu zatancovat to, co cítím.
Po několika hodinách jsme se bohužel začali věnovat modernímu tanci. Balet jsme tancovali minimálně a to už mě přestávalo bavit. Nakonec jsem po 9 letech opustila činnost, která mě naplňovala.

Na baletu jsem milovala to, že jsem mohla své pocity vyjádřit tancem. Líbí se mi, jak je tento tanec elegantní a ladný. Chybí mi to strašně moc. Doma mám vystavené suvenýry ze soutěží, které mi tuhle krásnou část života připomínají. Připomínají mi to, že jsem si na 9 let splnila sen, po kterém toužilo několik dívek. V dnešní době už není balet považován za takovou krásu, jako to bylo dříve. Je to velká škoda.
Nejradši bych se ke všemu zase vrátila. Bohužel jsem zatím v mém okolí nenarazila, že by se balet vyučoval, abych na něj mohla opět chodit. Snad dostanu ještě příležitost, abych se k této činnosti mohla znovu vrátit.











You May Also Like

2 komentářů

  1. Byť baletkou musí byť skvelé, ale aj náročné! Obdivujem každého, kto niečo také robí :)
    my blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat
  2. Krasne:) Byt baletkou je tezke:)
    Rada bych te pozvala na svoji giveaway tu: -GIVEAWAY-
    Budu rada kdyz se pripojis:)

    Bridge of Memories

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře, dělají mi neuvěřitelnou radost! :)