Jsem introvert

by - 12:32

Povím vám tajemství. Jsem introvert a pořádnej. Hlavní je to, že už se za to nestydím. Proč? Protože jsem zjistila, že nejsem jediný introvert na světě. Záleží jen na okolních extrovertech, zda se to pokusí pochopit, nebo ne. A nekecám, ale okolo mě je tolik extrovertů, že to snad ani není možné.

Nedávno jsem četla knihu Jste introvert? od M. O. Laneyové (doporučuji introvertům i extrovertům). Tato kniha mi otevřela oči o mé osobnosti a pomohla mi pochopit všechny situace v mém životě. Na světě je 75% extrovertů. Proto jsou většinou introverti považováni za podivíny.

Ještě před rokem bych si myslela, že je se mnou něco špatně a jsem prostě divná. Dlouho jsem se snažila dělat věci podle ostatních, ale je jasné, že mě to po čase přestalo bavit. Díky bližšímu prozkoumávání na internetu a v knížkách jsem zjistila, že ať se budu snažit jakkoliv, nezměním se. Prostě jsem introvert a tak to vždy bude.

Řeknu vám třeba jeden příklad z mého života.
Stojím s kamarádkou a s kamarádem před klubem. Už teď jsem nervózní z těch pohledů lidí, kteří na mě koukají. Ať už povýšeně nebo ne. Nejradši bych se někam schovala. Všichni tři si dáme něco k pití aby se ta atmosféra trochu uvolnila. Kolem nás je tolik lidí, že je mi to nepříjemné a nejradši bych si sedla někam do kouta, kde bude jen pár lidí, které znám. Po chvilce se s někým zakecáme a tak je to asi 2-3 hodiny. Po téhle době se už cítím mírně z toho všeho unavená. Rozhodnu se tedy jít domů a v ten moment jsem za divnou. Nejsem opilá a jsem rozhodnutá jít takhle brzo domů. Jakmile ležím spokojená v posteli, přemýšlím o celém večeru. Jsem divná? Stálo mi to za to? Přeci se ode mě očekávalo, že se budu bavit.

Samozřejmě jsou tu i večery, kdy mám chuť se jít bavit a pokecat si s nejbližšími kamarády, jenže problém je v tom, že to chci. A ne že se to ode mě očekává.

Nikdy jsem nebyla člověk, který byl zván každý víkend na pivo, nebo na pořádnou chlastačku. Vždycky mě to mrzelo. Potom mi došlo, že opíjet se každý víkend není to, co v životě chci. Vlastně popravdě jsem zjistila, že tohle je v mém životě navíc a tím pádem to ani nepotřebuji. Jediné co potřebuji, je být o samotě a nad vším popřemýšlet. Zajít si s pár přáteli odpoledne na kafe a povídat si.

Víte, ono introverta dokáže hodně unavit velká skupina neznámých, ale i známých lidí. Já jako introvert mám chuť po takových situacích si sednout někam do klidné místnosti a třeba si číst knihu. Nasbírat opět tu energii. Stává se mi to i po škole, že potřebuji být přibližně 3 hodiny sama a dobít si baterie.

Často se mi také stává, že od ostatních slyším, že na ně působím namyšleně, i když to tak není. Co jsem tak četla, tak se to stává hodně introvertům. Je to tím, že jsme zvyklí se uzavírat do sebe a chceme svůj klid. No na ostatní to bohužel občas působí namyšleně a že nám nejsou dost dobří. 

Introverti jsou přemýšliví a tvořiví. Mají málo kamarádu, ale považují je za ty pravé kamarády. A jejich vztahy jsou mnohem hlubší, než u extrovertů.

A co vy? Introvert nebo extrovert? :)


You May Also Like

7 komentářů

  1. Milá Šárko,
    jak já hluboce chápu to, co tu píšeš - mám to téměř identicky:)! Taky mi nějaký čas trvalo než jsem to přijala a obhájila před druhými (na které působím někdy trochu arogantně, chtějí, abych byla společenštější, apod.), ale hlavně sama před sebou. V uvažování nad tím mě taky posunulo pojetí C. Junga - podle něj jsou introverze a extraverze takové spíš dočasné pohyby a směry pozornosti a energie než trvalé nastavení osobnosti. Postupně tak odkrývám, že jsem sice většinou "do sebe", ale že je ve mně i kus "ven" a umím s tím lépe pracovat. A užívám si obojí. Dokonce i ty chvíle, kdy jsem před druhými rozpačitá - všimla jsem si totiž u druhých, že určitá míra rozpačitosti může být ohromně roztomilá a dokáže mě k člověku přiblížit:).

    Hodně štěstí do blogování!

    Aneta z psychoterapeuticky.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  2. Nikdy som nebola introvert, no vždy som bola zbabelá osloviť ľudí a cítila som sa pri tom nesvoja (keď som však spoznala ľudí, tak som veľmi ukecaná). Odkedy ma však môj kamarát na ktorom mi maximálne záležalo odmietal resp. často mi povedal nie, nejdem von prepáč nemôžem a pod. tak som prišla na to, že sa nemám čoho báť a oslovím pokojne aj cudzích ľudí. Väčšina ľudí to nechápe, no moje vysvetlenie je jednoduché: Ak ma ONI odmietnu, tak mi to je úplne jedno lebo mi na nich nezáleží (keďže ich nepoznám) ... a tak som sa skamarátila s množstvom ľudí

    Čo je dobré to musím mať aktuálne aj s GIVEAWAY

    OdpovědětVymazat
  3. Já moc nevím, co jsem, zda introvert nebo extrovert. :D Mám ráda lidi, jsem ráda mezi nimi a s nimi venku. Ráda se seznamuju s novými lidmi. Ovšem taky mám ráda pocit samoty, někdy potřebuju svůj klid, někdy mě zrkátka lidi nudí.. :D
    Každopádně si myslím, že je super, že ses tak přijala. Nemyslím si, že by na introvertech bylo něco špatného, každý je nějaký. :)
    DENYII

    OdpovědětVymazat
  4. Jako bys mi mluvila z duše. Minimálně s tou částí o tom, že si tvé okolí myslí, že jsi namyšlená. Mám s tím problémy odjakživa. Neřekla bych, že jsem vyloženě introvert, spíš naopak. Ale to pouze v přítomnosti lidí, které znám. Když jdu někam, kde neznám nikoho, je mi z toho vždy špatně od žaludku, třesu se a cítím se neskonale trapně :D A to tak moc, že prostě nasazuji poker face a mnoho lidí to bohužel chápe velmi špatně. Já se nad nikoho nepovyšuji, ani se nesnažím ze sebe dělat něco co nejsem, já jen prostě nedokážu komunikovat s někým koho neznám a nevím, jestli mu mohu věřit. :) Nevím, jestli je tohle vyloženě rys mé povahy, nebo jestli jsem zčásti introvertní, ale život mi to komplikuje pekelně. :D Nejhorší výraz mám ve chvíli, když se snažím nerozbrečet - třeba když na mě kdysi ve škole křičela učitelka :D Skončilo to ředitelskou důtkou za drzost.. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto s tebou souhlasím! Je pravda, že když jsem s lidmi, které důvěrně znám, umím si ze všeho dělat srandu a bavit se. Horší je, když jsem někde sama a ještě k tomu mezi neznámými. Hodně mi dělá třeba problém jezdit vlakem. Jsem z celé té cesty nejvíce nervózní právě z těch lidí. :D
      A ta ředitelská důtka mě mrzí. Ještě k tomu za drzost... :D

      Vymazat
  5. Ahoj!:)
    Ja Ti nevim. Jsem velky extrovert ale obcas, kdyz mam volny den, stravim ho nejradeji sama se s sebou. Jen s blogem, hudbou nebo filmem. Urcite bych kaslala na ostatni lidi a to, co si mysli:) Proste delej to, co Te cini stastnou!:)
    www.lucyjirak.com

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem zaručený introvert na první pohled.Nedokážu nikoho pořádně oslovit.Mé okolí je přeplněné extrovertů až mi to přijde ne fér.Mám s tím problémy i ve škole,při vystupování s projekty nebo jen krátká konverzace s někým mě dokáže rozhodit.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře, dělají mi neuvěřitelnou radost! :)